Výlety na koloběžkách

V letošním roce se nám podařilo realizovat nový tábor „Výlety na koloběžkách“. Původně byl tento tábor naplánovaný jako příměstský, ale nakonec většina dětí na táboře spala. Což nám přinášelo výhody v tom, že jsme se mohli z výletu vracet o něco později, než jsme naplánovali, ale také jsme mohli posedět u táboráku na zahradě naší základny.

Během celého týdne se ozývala většinou tato slova: super, bezva, to byla dřina, jsme nejlepší, hurá máme rekord. Fuj to byl, ale kopec. Heleno, to je ten nejlepší cíl, ty jsi ale cool. Už teď se těším na příští rok.

Tento týden měl přesně stanovený plán výletů, a protože nám většinou počasí přálo, podařilo se nám skoro vše splnit. Jen ve středu pršelo, a tak jsme si mohli alespoň odpočinout.

V pondělí jsme začínali a učili se jezdit na koloběžkách, testovali jsme, jaké tempo bude skupině vyhovovat. Zda děti budou dodržovat pravidla, která jsme pro bezpečnou jízdu stanovili, a jak nám to vlastně všechno půjde. Cesta vedla přes Machnin, Karlov do Stráže nad Nisou a zpět na naši základnu CVČ Arabela.  Měli jsme dostatek času a tak jsme v lese mohli hrát seznamovací hry, sbírat borůvky, hrát na schovávanou a hledat houby. Při zpáteční cestě jsme trochu zabloudili a tak jsme najeli celkem i 17, 3 km.

Na úterý jsme si stanovili vysoký cíl. Vydali jsme se na Obří sud Javorník. Tento cíl se nachází na druhé straně Liberce a tak jsme museli přejíždět na koloběžkách přes Liberec.  Nebylo to jednoduché, museli jsme dávat přednost motorovým vozidlům, ale dali jsme to.  Obří sud se nachází na kopci Javorník. Dnes je tento kopec známý především tím, že se zde nachází všesportovní areál Obří sud. Je určen zejména pro rodiny s dětmi, které zde celoročně najdou bohaté možnosti vyžití. Areál se nachází v nadmořské výšce cca 650 m n. m. a jeho vrchol je součástí přírodního parku Ještěd.

 Naše cesta vedla císařskou cestou, směrem na Dlouhé mosty. Bylo to sice do kopce, ale za to ve stínu. Asi po hodině jsme se objevili přímo v areálu. Byli jsme zpocení a unavení. To jsme ještě nevěděli, že ten nejtěžší úsek nás teprve čeká. Museli jsme vytlačit naše koloběžky až do nadmořské výšky 650 m, což byla dřina a celou dobu jsme se těšili, že až pojedeme dolu, bude to opravdu paráda. Jaké zklamání bylo, když jsme zjistili, že příjezdová cesta na kopec je v rekonstrukci a tak jsme museli i dolu z kopce místy tlačit. Odměnou nám ale byla super koupel v nádrži na Javorníku. Některé děti dokázaly celou nádrž přeplavat.  Do Arabely jsme přijeli unavení, ale v dobré náladě, kterou ještě doplnila informace, že jsme celkem najeli 18,5 km.

Středa, počasí na nic, pršelo a pršelo. Vzhledem k tomu, že předpověď počasí nám tuto skutečnost hlásila dopředu, byli jsme na to připraveni a z toho důvodu jsme zvolili návštěvu plaveckého bazénu. Po ranní poradě jsme si stanovili, že tento den našlapeme alespoň 8 km a půjdeme tedy do bazénu a zpět pěšky. Cesta byla ovšem kratší, než jsme plánovali a tak jsme si mohli do deníčku napsat pouze 5 km.

Jako nejlepší den děti hodnotily čtvrtek. Ráno opět svítilo sluníčko a tak jsme se vydali na náš plánovaný velký výlet. Vydali jsme se, na rozhlednu Císařský kámen. Císařský kámen je zalesněný vrch nacházející se v Maršovické vrchovině, v okrese Liberec. Nově vybudovaná rozhledna slouží k oživení lokality a turismu zdejšího kraje. V současné době je rozhledna bez udání důvodu uzavřená, což pro nás bylo velkým zklamáním. Cestou jsme zastavovali a hráli pohybové hry a užívali si přírodu kolem sebe. Občas jsme také reptali, že musíme šlapat do dalšího kopce.  Za to ten sjezd dolů stál za to! Prožili jsme ten nejkrásnější den a ještě jsme celkem najezdili 23,5 km. Konec výletu jsme zakončili ve Vesci, kde nás čekal nejen dobrý oběd, ale především super bazén.

Pátek, byl náš poslední den, byli jsme plní očekávání, protože Helena nám slíbila překvapení. Nechtěla nám prozradit, kam jedeme a co tam budeme dělat. Všichni jsme se moc těšili. Polovina cesty vedla krajinou, kterou jsme už dobře znali a tak už dopředu jsme věděli, kde bude kopec a kde se naopak svezeme. Bavilo nás to! V polovině cesty jsme si udělali pauzu a za odměnu koupili nanuky. Sluníčko svítilo a tak se cesta zdála namáhavá a nekonečná. Ale výsledek stál za to! Objevili jsme Transbordér přes Lužickou Nisu. Je to samoobslužný dřevěný kabinkový osobní mostní přepravník na hranici měst Chrastava a Liberec u osady Kolonka chrastavské části Andělská Hora, pod hradem Hamrštejnem, v těsném sousedství souběžného železničního mostu. Vozili jsme se sem tam a moc nás to bavilo. Na závěr výletu jsme si ještě zahráli nebezpečnou hru „lávová řeka“, to už jsme byli super parta a tak jsme celý úsek dali za 1,5 minuty.

V Arabele nás čekalo ještě jedno překvapení, měli jsme najít schovaný poklad. Ale my jsme opravdu šikovní a poklad jsme našli během pěti minut.

Po pozdním obědě jsme ještě dělali hodnocení celého tábora. Děti hodnotily tuto aktivitu velice pozitivně. Výlety se jim líbily a pochvalovaly si, že objevily místa, na kterých nikdy před tím nebyly. Odměnou pro vedoucí bylo, že děti už začaly plánovat, kam pojedeme příští rok.